Využití příležitostí = rostoucí jmění

Situace během posledních několika málo let se zdá být (a ve skutečnosti i je) přívětivou k nastřádaným zdrojům domácností, držených v různých formách. Nízké přírůstky cenové hladiny, vykazované zejména od konce roku 2008, nepřispívají k jejich znehodnocování tak výrazně, jako v dobách s vyššími inflačními tendencemi. Jakkoliv lze zhodnocování majetku považovat za „běh na dlouhou trať“, mnozí investoři či střadatelé při volbě formy pro své disponibilní finanční prostředky přihlížejí pouze k současnému stavu „relativního klidu“ a pro svá rozhodnutí neberou v potaz budoucí vývojové trendy. Avšak ať již se jedná o úspory či investice, činit dlouhodobá rozhodnutí na bázi aktuální stavové situace lze považovat přinejmenším za krátkozraké.

Příčinou současných nízkých měr inflace je hospodářský útlum. Výrobci a poskytovatelé služeb, vystupující na tzv. nabídkové straně ekonomiky, neprodávají své produkty a služby v takovém rozsahu, na který byli zvyklí v obdobích hospodářské konjunktury, mnozí z nich mají odbytové potíže. Vyprodávání skladů za snižující se ceny, omezování rozsahu produkce a s tím spojené propouštění stejně jako jiné snahy s cílem redukovat firemní náklady nemají tendenci tlačit ceny vzhůru. Obdobně působí na vývoj cen omezování spotřebních výdajů domácností na poptávkové straně ekonomiky, ať již jsou příčinou stagnující důchody, mzdy zaměstnanců, obavy ze ztráty zaměstnání, uvolňování pracovní síly ústící v dlouhodobější nezaměstnanost a s tím spojený pokles příjmů aj. Je všeobecně známo, že ekonomický vývoj je vývojem cyklickým, ve kterém fáze konjunktury střídají fáze recese a naopak. Lze tedy učinit závěr, že jsou –li nízké míry inflace doprovodným jevem hospodářských recesí, nejsou stavem trvalým a po nastartování hospodářského růstu může být jejich výše na zcela jiné úrovni, i když třeba s jistým časovým nesouladem.

Předpokladem úspěšného zhodnocování finančních prostředků je (kromě zmapování aktuálního stavu) schopnost umět identifikovat vhodný okamžik pro svá rozhodnutí. Tato schopnost je sice považována za do značné míry intuitivní, ale tuto intuici lze alespoň z jisté části ovlivnit komplexnější analýzou dostupných informací. Znalosti, vzdělání a praxe v oboru jsou pak komparativní výhodou pro provádění této analýzy.

Vhodnou příležitostí pro dlouhodobější investiční rozhodnutí se jeví i realita dnešních dnů. I když je aktuální míra inflace v ČR považována za relativně nízkou a tedy výrazně neubližující peněžním prostředkům drženým jak v hotovosti, tak na běžných či termínovaných vkladech, v blízké budoucnosti lze očekávat její nárůst, a to dokonce bez ohledu na fakt, zda bude tuzemská ekonomika stále v útlumu, což pravděpodobně bude, či nikoliv. Lze kalkulovat s tím, že pokud bude neutěšená politická situace v Libyi dlouhodobějšího charakteru, pak v druhém pololetí tohoto roku budou i v České republice rozpoznatelné vyšší přírůstky cenové hladiny, kterým následně zcela nezakrytě přispěje i opatření z domácí scény ve formě zvýšení sazby DPH.

Libyjský příspěvek k vývoji českých cen

Jakkoliv se může jevit nestabilní politická situace v daleké africké zemi za přímo s ČR nesouvisející, opak je pravdou. Libye patří k nejvýznamnějším producentům „černého zlata“, jako jeden z největších exportérů afrického kontinentu zásobuje mimo jiné jižní Evropu a Irsko. Ropa zde těžená patří k nejkvalitnějším na světě a není proto divu, že za současné situace sílí obavy omezení či zastavení dodávek. Na trhu ropy by to za jinak stejných okolností znamenalo jediné - nedostatek suroviny a rostoucí ceny.

Graf 1: Denní trh ropy – hypotetické pojetí

 gref 1

 

Pro ilustraci je použito základního grafického aparátu, tj. křivky nabídky (S) a poptávky (D). Křivka nabídky reprezentuje producenty ropy, je rostoucí. Uvažujeme-li, že poroste cena za barel, roste i ochota producentů dodávat větší množství ropy. Křivka poptávky (D) reprezentuje zpracovatele ropy, kteří ropu nakupují a následně dodávají na trhy jiných komodit v různých podobách (pohonné hmoty, topné oleje apod.). Křivka poptávky je klesající a výrazně strmá, poptávka je, odborně řečeno, cenově neelastická. Tuto neelastičnost je možné vysvětlit tak, že ropa v podstatě nemá výraznější alternativu, kterou by ji bylo možné substituovat v případě růstu její ceny. Proto i když cena ropy markantně vzroste, poptávané množství ropy v uvažovaném případě o mnoho neklesá. Výchozí bod rovnováhy na trhu představuje černý bod E, ve kterém se obě křivky protínají, a tento stav představuje rovnováhu na trhu ropy při uvažované ceně 105 dolarů za barel. Pokud by došlo k poklesu dodávky Libyjské ropy na trhu bez toho, aniž by tento propad produkce nahradila jiná dodavatelská země, pak by se graficky posouvala křivka nabídky až do stavu, který znázorňuje červená křivka. Je zřejmě, že při neměnné ceně 105 dolarů za barel by byl o ropu z hlediska poptávky větší zájem než by byli producenti ochotni na trh dodat a vznikl by nedostatek ropy (v grafu zeleně vyznačeno).

Není to jen případ ropy, ale obecně je-li o nějaké zboží větší zájem ze strany poptávajících, než-li je jeho disponibilní nabízené množství, znamená to tlak na růst ceny. Jedině tak může dojít k obnovení rovnováhy na trhu, v námi uvažovaném grafu tuto situaci představuje červený bod E při dnes predikované ceně 160 dolarů za barel.

Mnohdy nemusí být pro růst cen ani skutečný pokles nabídky podmínkou, stačí jen u veřejnosti a obchodníků vyvolat nervozitu a obavu z možného vzniknuvšího nedostatku komodity. A to je i dnešní obrázek na trhu ropy. Cena pomalu šplhala (a šplhá) vzhůru, aniž by k výpadku Libyjské ropy docházelo, a to dokonce i přes ubezpečování OPECu včele se Saudskou Arábií, že případný výpadek na trhu bude bez problémů vykryt zvýšením vlastní těžby. Možným vysvětlením cenového růstu je vysoká kvalita libyjské ropy, jiným je například jistá hrozba „přelití“ militantních nepokojů i do jiných afrických zemí.

Kdyby byla ropa tzv. statkem konečné spotřeby jako například rohlík či svetr, pak by se, za jinak stejných okolností, zvýšení její ceny patrně nikterak neodrazilo v růstu cenové hladiny ani v Libyi ani kdekoliv jinde na světě. Zdražující se rohlík by byl nahrazen jiným nezdraženým druhem pečiva a svetr jiným druhem oděvu. Zdražující se ropu nahradit v podstatě nelze. Navíc je takzvaným nezbytným meziproduktem, který je dále zpracováván pro další využití na celém světě. Zvýšení její ceny se promítne jak v cenách pohonných hmot, tak v cenách ostatních zboží a služeb, které ropu potřebují ke své činnosti, výrobě či distribuci. Zcela jistě tak při trvalejším růstu její ceny lze očekávat vyšší míry inflace, Českou republiku nevyjímaje.

Plánované zvýšení DPH v ČR

Dalším příspěvkem, který bude mít s velkou pravděpodobností inflační tendence, je plánované sjednocení DPH na 20%. Vláda se tímto krokem snaží přispět k vylepšení nelichotivé bilance soustavy veřejných rozpočtů potažmo státního zadlužení, nicméně se tímto krokem bude patrně podílet na znehodnocování naspořených fondů soukromých ekonomických subjektů. Navýšení DPH u komodit s dosavadní desetiprocentní sazbou je navýšení plošné, a proto takto zdražené statky či služby není možné nahradit za „něco nezdraženého“. Navíc se týká i nezbytných statků, jako potraviny a léky.

Jelikož daňové navýšení nebude kompenzováno adekvátním růstem mezd, starobních důchodů (a ostatních příjmů) a navíc bude z části hrazeno i z marže obchodníků, klesne obecně kupní síla obyvatelstva, které bude na cenový růst pravděpodobně reagovat omezováním nakupovaného množství. S tímto vzorcem chování samozřejmě počítají všichni ti, kteří svými tvrzeními uklidňuji veřejnost, když prohlašují, že navýšení cen vyvolané zvýšením DPH nebude okamžitě desetiprocentní, ale například u potravin se otevřeně odhaduje růst o 6%. Jak je možné tento problém zobrazit graficky:

 Graf 2: Denní trh rohlíků – hypotetické pojetí

graf 2

V grafu je vybrán běžný rohlík z pšeničné mouky jako zástupce potravin. Výchozí rovnovážný stav při 10% DPH představuje černý bod E, ve kterém se protínají křivky nabídky a poptávky. Jinými slovy trh s rohlíky je v rovnováze tehdy, když spotřebitelé nakoupí právě tolik rohlíků, kolik je na trhu od dodavatelů k dispozici (hodnota QE) za cenu 2,50 Kč za jeden rohlík. Navýšení DPH lze graficky znázornit další, výše položenou, křivkou nabídky (červená křivka nabídky S). Pokud by se mělo na trhu projevit navýšení DPH bez omezování nákupu rohlíků spotřebiteli, pak by to znamenalo, že zde bude stále stejné množství rohlíků QE, ale cena po navýšení bude o 10% vyšší, tedy 2,75Kč (v grafu zeleně vyznačeno). Dodatečné navýšení DPH by celé zaplatili nakupující, na straně producentů by se zvýšení DPH neprojevilo, dostávali by stále cenu 2,50Kč ( s DPH 10%) jako před navýšením.

Pokud se ale předpokládá koncové zdražení potravin o 6%, předpokládá se jak snížení nakupovaného množství rohlíků, tak rozložení dodatečné daňové platby mezi nakupující a prodávající. Situaci po zvýšení DPH na trhu s rohlíky představuje červený bod E, kterému odpovídá cena 2,65Kč a množství QE. Oproti původnímu stavu při desetiprocentní dani z přidané hodnoty tedy dodatečných šest procent zaplatí nakupující v podobě navýšení tržní ceny (červená šipka na vertikální ose), zbylá čtyři procenta pak dopadají na dodavatele rohlíků, kteří z každého rohlíku tratí 0,10 Kč oproti předchozímu stavu (v grafu vyznačeno modře).

Graficky je zde prezentován pouze dopad zvýšení cen vybraného zástupce potravin v důsledku zvýšení DPH. Avšak do cenového růstu jistě promluví narůstající cena ropy, může promluvit počasí a s tím související úroda či neúroda. Z dostupných informací včetně predikcí budoucího vývoje lze usuzovat, že zvýšení cen bude patrně vyšší, a to nejen u potravin. Bez ohledu na tato fakta, skutečnost, že se samotné navýšení DPH v mnohých případech týká významných položek reprezentujících průměrnou spotřebu domácností, navozuje očekávání růstu agregátní cenové hladiny po jeho realizaci.

Co by se slušelo zmínit, je i smutný fakt, že atraktivnost tak oblíbeného stavebního spoření utrpí navýšením DPH další újmu, která není na první pohled tak zřetelně identifikovatelná, jako padesátiprocentní zdanění příspěvků státní podpory. Budou-li totiž majitelé těchto finančních produktů vynakládat naspořené částky účelově, tj. na rekonstrukce bytů, domů a jiné stavební činnosti, pak se díky navýšení DPH v oblasti stavebnictví budou muset v realizaci svých představ uskromnit, nebo bude nutné vynaložení dodatečných finančních prostředků. Stejnou myšlenkovou linii lze využít i v případě hypoték.

Závěrem

Ve srovnání s lety předchozími se míra inflace za poslední dva roky jeví jako nízká, v roce 2009 činila roční míra inflace 1,0% a v roce 2010 1,5%. Pro nejbližší měsíce lze očekávat její zvyšování, kterému navíc mohou přispět i jiné faktory, než jen růst cen ropy a zvýšení DPH (např.: neúroda rýže v Číně, růst životní úrovně v rozvíjejících se ekonomikách a s tím souvející větší celosvětová poptávka po potravinách a jiných komoditách a apod.). Jak velké hodnoty bude míra inflace finálně vykazovat nelze přesně předpovědět, v případě příspěvku ropy je nutno brát v potaz i délku politické nestability v Libyi a možnou expanzi nepokojů do okolních států.

Jak rostoucí míra inflace reálně eroduje naspořené peněžní prostředky, pakliže nejsou uloženy do aktiv, které svým zhodnocováním chrání před ztrátou kupní síly - o tom blíže články Zlato a inflace, Zlato a úspory.

Autor:
Ing. Michal Mirvald, Ph.D.
Vysoká škola ekonomická, Praha.

 

..

  2010 © MAXMETAL s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Kontaktní údaje:
Email: maxmetal@maxmetal.cz,
Tel: +420 581 696 659
IČ: 28595599
DIČ: CZ28595599
 
 

Maxmetal s.r.o.

Investiční zlato a stříbro v Praze a na Moravě

Otevírací doba:
PO - PA: 8-16

telefon:: 604 821 006