Reálné úspory = reálné hodnoty

imgInvestice do zlata – netradiční způsob spoření

Jak docílit reálného zhodnocení finančních prostředků?

Úspory jsou nedílnou součástí bohatství ekonomických subjektů. Z hlediska ekonomické teorie jsou definovány jako nespotřebovaná část disponibilního důchodu domácností a jejich tvorba souvisí s omezováním současných spotřebních výdajů. Každý, kdo tvoří úspory, tedy v podstatě odkládá část peněžních prostředků, které by jinak vynaložil na aktuální spotřebu, do budoucích období s tím, že za toto „odkládání“ požaduje výnos. Výnos tak plní jak motivační funkci, tak by měl zajistit dosažení vyšší spotřeby v následujícím časovém horizontu.

Povaha výnosu a jeho výše úzce souvisí s formou úspor. Mohou mít podobu bankovních účtů, podílových fondů, akcií a cenných papírů obecně, nemovitostí či jiných finančních nebo fyzických aktiv. Výnosem z těchto aktiv pak je například úrok z naspořené částky, kapitálový zisk (či ztráta) v případě spekulativních nákupů cenných papírů (či jiného aktiva) za účelem dalšího prodeje, vyplacené dividendy z nakoupených akcií apod.

V České republice jsou u drobných střadatelů pravděpodobně nejrozšířenější formou běžné či termínované vklady u finančních institucí, a to i přes fakt, že tato forma úspor je zpravidla spojena s ne příliš vysokou výnosností. Příčinu této skutečnosti lze možná nalézt v nedávné historii, kdy za dob komunismu a centrálního direktivismu neexistoval trh s cennými papíry, neexistovaly soukromé akciové společnosti a nejlidovějším spořícím instrumentem byla vkladní knížka, představující termínovaný vklad s výpovědní lhůtou. Je rovněž možné, že v současném hektickém životním tempu lidé preferují pohodlnější, na čas a informace méně náročnou a v mnohých případech i méně rizikovou variantu.

Do jaké podoby transformovat své úspory?

Obecně platí nepsané pravidlo, že čím vyšší výnos, tím vyšší riziko případné ztráty a tím nižší likvidita. Likviditu lze nadefinovat jako schopnost přeměny aktiva v jakékoliv jiné aktivum. Nejlikvidnějšími jsou hotovostní peníze v podobě fyzicky držených bankovek a mincí, nebo v podobě zápisu na běžných bankovních účtech. Tyto účty klientům umožňují okamžitou disponibilitu s peněžními prostředky a za předpokladu racionálního obchodování banky je lze považovat za bezrizikové, avšak jejich úročení se aktuálně pohybuje v řádech desetin procenta.

Obdobná situace nastává v případě termínovaných vkladů (různé spořící účty, stavební spoření aj.), kdy v komparaci s běžnými účty je likvidita nižší a výnosnost vyšší v řádu 1 – 5,5%. Nutno konstatovat, že za současné ekonomické situace komerční banky a jiné finanční instituce horentní zhodnocení vkladů nabídnout ani nemohou, a to z prostého důvodu vyplývajícího z jejich poslání a existence obecně. Základní úlohou komerční banky je přijímání vkladů a poskytování úvěrů, samozřejmě na bázi ziskovosti. Mají-li banky poskytovat úvěry, jejich cena v podobě úrokové sazby musí být atraktivní, a to jak pro vypůjčující si klienty, tak i pro banku samotnou. V současné době hospodářské recese a konkurence ve finančním sektoru to neznamená nic jiného, než tlak na snižování úrokových sazeb z úvěrů, a tato skutečnost je samozřejmě spojena i s nižším úročením klientských vkladů. Pokud by například hypotetická komerční banka nabízela zapůjčení finančních prostředků ve formě úvěru za sedmiprocentní roční úrokovou sazbu, asi těžko očekávat sedmiprocentní či dokonce vyšší úročení finančních prostředků na straně vkladů.

Pokud přesto některá finanční instituce ve stejném časovém období slibuje výrazně vyšší zhodnocení vkladů než konkurence, může to indikovat její případné problémy s likviditou nebo je její obchodní praxe zaměřena na poskytování úvěrů klientům, kteří jinde nenalezli pochopení se svými žádostmi o úvěr a pro získání finanční hotovosti jsou ochotni přistoupit na ještě vyšší úročení, samozřejmě s možným rizikem nesplacení. Krachy některých bank a kampeliček v ČR v devadesátých letech minulého století jsou toho příkladem.

img

Jako jedna z dobrých příležitostí pro naspořené peněžní fondy se během posledních deseti let jeví investice do vzácných kovů, zejména pak do zlata. Jak ukazuje graf, cenu zlata vyjádřenou jako průměrnou roční cenu v dolarech za trojskou unci (= 31,1034807 gramů), lze od roku 2001 dokumentovat zřetelně rostoucím trendem a dle aktuálních prognóz bude tento trend s největší pravděpodobností i nadále pokračovat díky neutichajícímu zájmu ze strany nakupujících. To, že zlato je zajímavým obchodním artiklem, dokumentuje i fakt, že se ve vývoji jeho ceny neodrazila ani tzv. finanční krize z roku 2007, na rozdíl od cen ostatních aktiv a zejména některých cenných papírů, které zaznamenávaly markantní cenové pády.

 

img

 

Meziroční přírůstky ceny zlata za posledních deset let dokládá následující tabulka, s jejíž pomocí lze provézt jednoduchou komparaci s jinými alternativami, například se zhodnocením prostředků na případném spořícím účtu té které bankovní instituce.

 

 

Tab.: Meziroční vývoj ceny zlata za trojskou unci 2000 – 2010 (v %)
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
změna ceny (v %) 0,05 -2,89 14,27 17,32 12,75 8,55 35,69 15,23 25,39 11,51 21,14

Aby však toto srovnání bylo objektivní a korektní, musí být ve výnosnosti zlata zohledněna úroveň měnového kurzu před vlastním nákupem aktiva a po jeho prodeji, tedy v podstatě změna měnového kurzu ve sledovaném období. Obchodování se zlatem probíhá v dolarech, a pokud by ve sledovaném období docházelo k posilování koruny vůči dolaru, snižovala by se pro českého investora i atraktivita zlata.

Příklad:
Uvažujme roční období, konkrétně rok 2008, dvě možné alternativy uložení hotovosti, tj. buď spořící účet u některých nejmenovaných komerčních bank, které v roce 2008 skutečně slibovaly roční zhodnocení vkladů úrokovou sazbou 3%, a nebo investice do zlata, jehož meziroční změna ceny byla ve sledovaném období 25,39%. Měnový kurz byl 2. ledna 2008 17,95Kč za jeden dolar a 31. prosince 2008 dosahoval úrovně 19,35Kč za dolar, tzn. že procentní změna měnového kurzu byla kladná ve výši 7,8%, koruna vůči dolaru oslabila. Výnosnost zlata by velmi přibližně byla 25,39% + 7,8% = 33,19%.

A ještě trochu přesněji, pokud by bylo na počátku roku 2008 vloženo například 10.000Kč na spořící účet do banky, na konci roku by naspořená činila 10 300Kč. Pokud by ale stejných 10.000Kč bylo na počátku roku (02.01.2008) směněno na dolary (= 557,10 dolarů), ty byly vloženy do zlata, na konci roku by počáteční vklad narostl na 698,55 dolarů a jejich přeměnnou zpět na koruny kurzem platným na konci roku, tj. 19,35 CZK/USD by tato částka činila 13 517 Kč.

Až do této chvíle nebyl zmíněna fenomén inflace, který má zásadní podíl na reálném znehodnocování naspořených prostředků. Jakkoliv může být naspořená částka na konci uvažovaného období nominálně vyšší, není samozřejmostí, že lze za ni koupit fyzicky vyšší nebo alespoň stejné množství zboží, jako na začátku období za vloženou částku. Vývoj kupní síly peněz je odvislý od vývoje cen reprezentativních komodit.

imgV roce 2008 byla míra inflace v ČR 6,3%, měřeno indexem spotřebitelských cen (CPI). To znamená, že ačkoliv by v případě uvažované varianty spořícího učtu došlo k nominálnímu zhodnocení o 3%, reálně by bylo možné na konci období za naspořenou vyšší částku koupit méně (přibližně o 3,3%) než za vloženou částku na začátku období. V případě druhé „zlaté“ varianty však reálné znehodnocení nehrozí a naopak i přes faktor inflace by byly úspory zhodnoceny (přibližně o 30%), což neznamená za jinak stejných okolností nic jiného, než zvyšování reálného bohatství střadatelů.

Zlato se v posledních letech skutečně jeví jako zajímavá možnost uložení disponibilních finančních prostředků. Nabízí nemalé zhodnocení vložených prostředků, oproti cenným papírům není tak rizikové, jeho cena nepodléhá přílišným fluktuacím. Zájem ze strany nakupujících i nadále přetrvává a tato skutečnost napomáhá naplňovat optimistická očekávání dalšího příznivého cenového vývoje v blízké budoucnosti.

 

Shrnutí příkladu

Rok 2008Termínovaný účet v KčHodnota zlata v Kč
Vklad 2.1. 2008 10.000 10.000
Nominální hodnota vkladu k 31.12.2008 10.300 13.517
Reálná hodnota vkladu k 31.12.2008 9651,1 12.665

Pozn. reálná hodnota vkladu – očištěno o míru inflace.

Autor:
Ing. Michal Mirvald, Ph.D.
Vysoká škola ekonomická, Praha.

 

..

  2010 © MAXMETAL s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Kontaktní údaje:
Email: maxmetal@maxmetal.cz,
Tel: +420 581 696 659
IČ: 28595599
DIČ: CZ28595599
 
 

Maxmetal s.r.o.

Investiční zlato a stříbro v Praze a na Moravě

Otevírací doba:
PO - PA: 8-16

telefon:: 604 821 006