Ochrání nemovitosti v krizi hodnotu majetku?

Ochrání nemovitosti hodnotu majetku?

Tak jako se vším, záleží na správném načasování, kdy je nejlépe do nemovitostí investovat. V minulosti vysoké zdanění nemovitostí snížilo hodnotu nemovitostí a v té době byly nemovitosti nejlevnějšími.

Uchránily nemovitosti a pozemky hodnotu majetku v dobách dluhových krizí?

V demokratické společnosti je nepředstavitelné, aby 99% obyvatelstva si nemohlo dovolit bydlení a museli zůstat na ulici. Ceny nemovitostí a jejich nájmy musí být proto pro většinu obyvatelstva dostupnými. Reálná hodnota nemovitostí na danném území závisí tedy na reálné kupní síle a bohatství obyvatelstva. Jestliže obyvatelstvo zchudne, hodnota nemovitostí se propadne.

Nemovitosti a pozemky nelze převézt např. do Asie a na druhé straně dnes si levné nemovitosti v nestabilní severní Africe také nikdo nekupuje, i když by tam za malé množství „peněz“ získal hodně betonu.

Reálná kupní síla obyvatelstva je dána příjmy obyvatelstva a proti tomu výdaji na základní životní potřeby a daněmi, které se musí platit. Rostou-li obyvatelstvu každodenní výdaje (např. ceny potravin, platby za elekřinu, plyn, vodu, atd... ) rychleji než přijmy a zvyšují-li se samotné daně – např. DPH na potraviny; spotřební daně a DPH z benzínu; daně z příjmů; sociální odvody, atd..., obyvatelstvo chudne, ale současně i firmám rostou náklady a konkurenceschopnost firem v mezinárodním srovnání se zmenšuje.

Pokud lidé chudnou, hodnota nemovitostí se v budoucnu bude muset přizpůsobit „bohatství“ lépe řečeno v budoucnu pravděpodobně „chudobě“ obyvatelstva.

Většina lidí musí někde bydlet, musí jím ale na bydlení zůstat „peníze“. Pokud má většina lidí na daném území málo peněz, nájmy nemůžou být vysoké a hodnoty nemovitostí a pozemků na daném územé také ne. V minulosti v krajních, ale v mnoha zemích (i např. v 50. a 60. letech minulehé století v ČSSR) uplatněných případech byly nemovitosti (nebo jejich části) zabavovány a lidé sestěhovávání do jiných nemovitostí, aby ti, kteří neměli kde bydlet, mohli také bydlet.

V demokratických zemích v minulosti byly daně ideálním a účinným způsobem, jak se snižovaly hodnoty nemovitostí proto,

  1. aby se nemovitosti staly opět dostupnými pro obyvatelstvo

  2. a současně se naplnily předlužené státní pokladny.

V minulosti daně na nemovitosti (a pozemky) se zavedly velice rychle a díky tomu byly velmi účinné.

Nejlépe je se poučit z historie – 2 příklady.

1. Příklad

Během hyperinflace v Německu ve Výmarské republice majitelé nemovitostí nejprve profitovali. Reálná hodnota úvěrů na nemovitosti v důsledku inflace klesala, naproti tomu si nemovitosti uchovali svoji hodnotu. Kdo ale do konce roku 1923 prodal nemovitost, prodělal. Hyperinflace a tedy znehodnocování peněz dosáhlo svého vrcholu koncem roku 1923 a začátkem roku 1924, kdy např. unce zlata = 20,67 USD = cca 86 bil marek. Pokud někdo prodal v období tak rychle se znehodnocujících papírových peněz svoji nemovitost, za týden z papírových peněz „nic“ neměl. V roce 1924 byly zavedeny nové daně z nemovitostí. Zdaňovány byly nemovitostí, které byly získány (koupeny) i před 1.červencem 1918 a drženy po dobu krize proto, aby majitelé nemovitostí, kteří koupily nemovitosti před inflací a díky hyperinflaci se jím podařilo nemovitosti oddlužit, tak aby i těmto majitelům se odčerpala hodnota majetku a současně, aby ceny nemovitostí se srazily dolů a aby se tak nemovitosti staly opět dostupnými pro ostatní obyvatele, kteří během hyperinflace zchudli a nemohli si dovolit koupit pro ně drahé nemovitosti. Jednotlivé spolkové země mohli rozhodovat o výši sazeb těchto daní, což vedlo k velkým rozdílům. Předmětem nové daně byl samotný nájem.

Např. v Sasku v letech 1927/28 se platila daň ve výši 51% z příjmů z nájmu (pozor – ne ze zisku, ale již ze samotného nájmu); v Prusku 48%; v Brémách 20%. Po zaplacení daně se teprve mohli platit další náklady spojené s nemovitostmi.

Pro cenu nemovitostí to mělo katastrofální následky. Mnoho vlastníků nemovitostí si nemohli dovolit takovou zátěž a museli své objekty prodávat, ceny nemovitostí se propadly o 50% a více.

Vydělaly chudé státní pokladny – vybraly na daních. Vydělali obyvatelé – nemovitosti se propadly a staly se pro ně opět dostupnými. Prodělali – majitelé nemovitostí a museli snášet daň, své nemovitosti nemohli vyvézt a prodat v zahraničí.

Teprve k 1.1.1943 byla tato daň zrušena.

Závěr: Pokud jsou státní pokladny chudé a obyvatelstvo je také chudé, ceny nemovitostí se zdaněním nemovitostí přizpůsobí tak, aby byly pro obyvatelstvo opět dostupnými a tím se zlepší i bilance státních pokladen.

2. Příklad

V roce 1948 proběhla v západním Německu měnová reforma. Bankovní vklady byly měněny v poměru 100 k 6,5. Vkladatelé ztratili přes 90% svého majetku. Současně ti, kdo vlastnili nemovitosti - majitelé nemovitostí, museli podle tzv. zákona o vyrovnání zaplatit polovinu z hodnoty svého majetku do tzv. fondu vyrovnání. Platba = daň byla rozdělena do 120 čtvrtletních splátek, tedy do 30 let. Platby vybíral finanční úřad. Ceny nemovitostí se po přijetí tohoto zákona opět propadly a nemovitosti se tak opět staly pro obyvatele dostupnými.

Investoři, kteří během 2. světové války drželi zlato, uchránili si tak svůj majetek. Cena zlata v Německu mezi lety 1939 a 1949 stoupla o 84%.

Ve východním Německu proběhla 23.6.1948 následující měnová reforma:

Vklady do 100 marek se měnily 1:1.

Vklady do 1000 marek se měnily 5:1

Vklady do 5000 marek se měnily 10:1

Vklady nad 5000 marek byly zabaveny, protože se předpokládalo, že se tyto peníze vydělaly na černém trhu nebo na válce.

Vlastnění zlata ve východním Německu nebylo zakázáno, ale neexistoval zde trh se zlatem. Obyvatelé DDR po výstavbě berlínské zdi 13.8.1961 již nemohli cestovat do západní zóny.

Zlato nemůže udělat bankrot. 1 Oz zlata je vždy 1 Oz zlata. Zlato je celosvětová známá a oblíbená měna a ideální prostředek uchování hodnoty již tisíce let. Velice důležitá je skladba zlatého portfolia. Skladba vhodného zlatého portfolia pomohla majitelů takových to portfolií vyjít z krizí posíleni.

Zpráva ze dne 8.6.2012:

Detail textu

zpráva ze dne 11.6.2012

 

detail zprávy

 

Doporučujeme také následující článek: Američané rekordně zchudli kvůli propadu realitního trhu.

Existují následující řešní obrovské předluženosti:

  • deflace

  • inflace

Oba způsoby ale vedou ke ztrátě kupní síly obyvatelstva a firem. Zatím se obrovské dluhy jen zvětšují do ještě větších dluhů a řešení dluhů se odsouvá do budoucna, ale o to bolestivější v budoucnu bude.

 

 

 

 

 

..

  2010 © MAXMETAL s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Kontaktní údaje:
Email: maxmetal@maxmetal.cz,
Tel: +420 581 696 659
IČ: 28595599
DIČ: CZ28595599
 
 

Maxmetal s.r.o.

Investiční zlato a stříbro v Praze a na Moravě

Otevírací doba:
PO - PA: 8-16

telefon:: 604 821 006