grafy

Cena zlata – vývoj ceny zlata v USD

Růst ceny zlata v papírové měně vyjadřuje znehodnocení papírové měny. Rostoucí cena zlata vyjadřuje ztrátu kupní síly papírových peněz oproti růstu kupní síle zlata. Cena zlata je poměr a vyjadřuje kolik jednotek papírové měny je potřeba vynaložit na pořízení jedné unce zlata. Unce zlata se nemění a vždy se rovná 31,1035g. Zlato má svoji vlastní materiálovou hodnotu, která je dána vyjímečnými vlastnostmi zlata a náklady na jeho těžbu, které jsou v důsledku inflace rostoucí. Paradoxem je to, že k inflaci dochází v důsledku existence papírových peněz.

 

Moderní papírové peníze mají úvěrový základ – vznikají (emitují se) nejčastěji poskytnutím úvěru a připsáním příslušné částky na vklad - mají dluhové krytí. Příklad způsobu vzniku papírových peněz najdete v tomto článku: http://www.maxmetal.cz/Dluhove-kryte-penize.

 

Papírové měny jsou zboží, jako každé jiné zboží, ale nemají sami o sobě skoro žádnou vnitřní vlastní materiálovou hodnotu – kromě hodnoty papíru ze které jsou vyrobené v případě bankovek, hodnotu mědi v případě mincí, v případě elektronických peněz - ještě méne. Za množství papírových peněž k poměru množství jiných zboží a služeb a tedy za jejich kupní sílu (reálnou hodnotu peněz jako uchovatele bohatství) a vývoj kupní síly v čase zodpovídají centrální bankéři, obchodní bankéři a páni politici.

 

Cenou papírových peněz je úrok. Pokud je nominální úrok menší než „oficiální“ míra inflace je reálný úrok záporný. Pro věřitele je nominální úrok výnosem. Pro dlužníka je nominální úrok nákladem. Pokud neexistuje výrazně kladná reálná úroková míra potom je věřitel trestán za to, že spoří nebo půjčil peníze a atraktivita papírových peněz jako uchovatele bohatství klesá (ale i dluhopisů atd...). Oficiální inflace je jen statistický vážený průměr - skutečná inflace je mnohem větší. Oficiální nízká míra inflace (i když ceny energií a potravin rostou o desítky procent) umožňuje nastavit ze strany centralních bank nízké nominální úrokové sazby a tím podporovat další zadlužování.Problematika inflace je vysvětlena i v článku: Navoněná bída...

 

Pokud platil zlatý standard a byl dodržován, nedocházelo k inflaci tedy k znehodnocování papírových peněz a ztrátě jejich kupní síly papírových peněz.

Vytištěná hodnota papírových peněz byla podložena zlatem (a tedy vysokými náklady na jeho těžbu). Papírové peníze se vždy mohly vyměnit za zlato, při daném fixním kurzu, který byl garantován samotnou vládou. Každou novou bankovku bylo možné vydat jen v důsledku nákupu zlata a ne poskytnutím dluhu na cokoliv (na spotřebu, na splátku starého dluhu) a tím „vytištěním“ dalších nových peněz.

 

Úplný zlatý standard nebo alespoň částečné krytí státních papírových peněz zlatem již dnes není možné. Zlaté rezervy, které státy vlastní jsou jen zlomkem vytištěných papírových měn.

 

 

Následující graf znázorňuje srovnání vývoje dvou hlavních světových měn: ZLATA a USD

Graf vývoje zlata v USD

Zdroj dat naleznete zde. Cena zlata je uvedena jako roční průměr denních cen dle burzy (resp při zlatém standardu dle vyhlášení ceny)

Pokud platil zlatý standard papírové měna byla po staletí stabilní (do roku 1971). Od roku 1971 zlatý standard neplatí a dochází k prudkému znehodnocení papírové měny vůči zlatu.

 

Cena zlata je včase rostoucí, zlato jako dobrovolná měna v čase zvyšuje svoji kupní sílu.

Používání papírových měny je dané zákonem – je tedy vynucováno ze zákona. Používání zlata jako zlaté měny je všeobecně a celosvětově dobrovolné.

 

ROK 1971

V roce 1971 byl zrušen prezidentem Nixonem Brettenwoodský měnový systém a tedy povinnosti ze strany USA směňovat dolary za zlato a tedy ukončení posledního částečného fixního kurzu zlata a dolaru. Od této doby se zlato stává nejsílnější celosvětovou a dobrovolnou měnou, která se zhodnocuje oproti ostatním papírovým měnám. Zlatá měna má svoji vlastní vnitřní materiálovou hodnotu, která je z dlouhodobého hlediská dána náklady na jeho těžbu, které jsou v důsledku inflace rostoucí.

 

Brettenwoodský měnový systém byl zrušen, protože USA nebyly schopny plnit svůj závazek a směňovat na požádání 35 USD za 1 Oz zlata, jednoduše proto, protože měly méně zlata než při daném fixním kurzu existovalo USD, ale členové Brettenwoodského měnového systému v čím dál větší míře požadovali směňovat své USD za zlato. Od té doby je cena zlata 35 USD za unci zlata jen historií. Poptávka po zlatě rostla, cena zlata brzy překročila hranici 50 USD, 100 USD, 200 USD, atd...

V 70. létech minulého století ve vyspělých průmyslových zemích převládala stagflace se silnou inflací, slabým hospodářským růstem, nízkou produktivitou a vysokou nezaměstnaností. Posilující zlatá měna oproti USD (do roku 1971 si tyto měny byly rovny) způsobovala další „vyhýbání“ se USD a upřednostňování zlata. Oslabující USD oproti zlatu měl za následek i růst cen např. ropy – ti kdo těžili ropu nebyly ochotni prodávat své zdroje ze stejné množství USD, když USD prudce oslaboval oproti zlatu a samozřejmě požadovali více USD za svoji surovinu, aby si udrželi hodnotu svého majetku ve zlatě. Tímto způsobem své ceny přizpůsobovali i ostatní. Růst ceny ropy vedl k ropné krizi a podílel se i na růstu ostatních cen – na inflaci

ROK 1980

Základní ukazatelé americké ekonomiky v roce 1980

UkazateléRok 1980
Míra inflace 14,80% (duben 1980)
Základní nominální úroková míra (IR) 14,80% (duben 1980)
Reálná úroková míra 0,00%
Míra nezaměstnanosti 6,30% (duben 1980)
Celkový vládní dluh jako poměr k HDP 33,40% (za celý rok)

Držení USD neslo nulový reálný úrok a dolary byly směňovány za zlato. Cena zlata v USD neustále rostla. A USD vůči zlatu oslaboval.

 

Americká centrální banka FED, aby ukončila hospodářskou recesi, se rozhodla v roce 1980 kromě jiných opatření i k restriktivní měnové politice, k omezení růstu množství peněz a k zvýšení základní nominální úrokové sazby. Zvýšení úrokových sazeb způsobilo sice nejdříve prohloubení recese, růst nezaměstnanosti, ale tato politika vedla k obnově důvěry v USD, snížení inflace a k postupné obnově hospodářství, které vyvrcholilo silným růstovým obdobím mezi lety 1993 a 2001.

 

Základní ukazatelé americké ekonomiky v roce 1983

UkazateléRok 1983
Míra inflace 3,60% (duben 1983)
Základní nominální úroková míra (IR) 8,50% (duben 1983)
Reálná úroková míra 4,90%
Míra nezaměstnanosti 10,30% (duben 1980)
Celkový vládní dluh jako poměr k HDP 39,90% (za celý rok)

Rozhodnutí FEDu uplatnit restriktivní měnovou politiku vedlo k obnovení důvěry v USD. Ti kdo těžily ropu (apodobně) přestali mít obavu ze znehodnocování USD. Kladná úroková míra znamenala reálné zhodnocování vkladů v bankách, peníze se stahovaly zpět do úspor, z kterých mohly být financovány jen kvalitní projekty, takové u kterých dlužníci byly schopni vygenerovat takové zhodnocení, které pokrylo vysoké reálné úroky. Dlužníci ale museli platit vysoké úroky. Ti kdo nebyli schopni splácet vysoké úroky zkrachovali.

Předpoklady v ekonomice v USA a ve světě, které umožnily v roce 1980 zvýšit úrokové sazby:

V roce 1980 byla nízká míra státního dluhu vůči HDP. Po 2. světové válce byla zadluženost v USA cca 120% vůči HDP, do roku 1980 se snížila na cca 33%. Nízká míra zadlužení umožňovala americké vládě si půjčovat i za cenu vyššího úroku.

Struktura HDP - v roce 1980 bylo HDP v USA tvořeno průmyslem (existovala značka „MADE IN USA“). Neexistovala levná konkurence v Číně, v Indii, v Jížní Americe. Neexistovala konkurence ve východní Evropě – svět byl rozdělen na dva politické bloky, současně v roce 1980 Rusové vtrhli do Afganistánu – hrozila další světová válka. Američané, kteří přišly o práci se mohli (měli kam – průmysl existoval) a současně museli „vrátit“ zpět do průmyslu, pokud chtěli práci a současně pokud si chtěli i něco koupit – museli si to vyrobit.

 

Rok 2001

Uvolněná měnová expanze.

Bushova administrativa začala prudce zvyšovat státní dluh kvůli financování války proti terorismu v Iráku a Afghánistánu po 11. září 2001. Americká vláda tiše podporovala banky v uvolňování úvěrové politiky, kterou se USA snažily kompenzovat dopad válek v Iráku a Afghánistánu na americké obyvatelstvo. Široké veřejnosti byly poskytovány úvěry bez nutnosti dokládat příjmy a majetek. Tyto rizikové úvěry byly pojištěny hypotéčními ústavy Freddie Mac a Fannie Mae, které nakonec musel zachraňovat stát. Tyto úvěry byly jedním z kořenů hypotéční krize v USA, která 2008 spustila celosvětovou krizi. Zlato je barometr inflace. Lidé, kteří pochopili, o co jde, začali investovat do zlata, aby uchránili hodnotu svého majetku.

Současně se na přelomu let 2001/2002 liberalizoval trh zlata v Číně a rozšiřující se a bohatnoucí střední vrstva v Číně začala investovat do svého oblíbeného kovu. Do roku 1982 nesměli Číňané vlastnit investiční zlato. Mezi lety 1982-2001/2002 mohli Číňané nakupovat jen od čínské CB.

 

Roky 2008-2009

Důsledky uvolněné měnové politiky jsou řešeny ještě uvolněnější měnovou a fiskální politikou. Úroková míra – základní cena peněz je sražena na nulu (0,25%), reálná úroková míra je záporná, reálné úspory se rozpývají. Odkup nekvalitních cenných papírů ze strany centrálních bank dále zvyšuje množství peněz v ekonomice. Deficitní výdaje státních rozpočtů v deindustrializované společnosti vedou pouze k prohloubení celkového zadlužení, ale nevedou ke snížení nezaměstnanosti. Množství peněz přibývá, cena je poměrem množství zlata a peněz. Dokážete si představit vlnu bankrotů, pokud by reálná úroková sazba měla být kladná?

 

Současnost

 

Základní ukazatelé americké ekonomiky v roce 2011

UkazateléRok 2011
Míra inflace 3,40% (prosinec 2011)
Základní nominální úroková míra (IR) 0,25% (prosinec 2011)
Reálná úroková míra -3,15%
Míra nezaměstnanosti 8,70% (prosinec 2011)
Celkový vládní dluh jako poměr k HDP 103 % (za celý rok)

Dnes je HDP v USA tvořeno převážně službami a státní správou. Státní dluh se blíží 100% HDP. Velikost státního dluhu se blíží 15 biliónům USD.

 

Nominální úrokovou sazbu drží FED od konce roku 2008 na úrovní 0,25%. Reálný úrok je záporný ( i pokud se jedná o oficiální míru inflace). Pokud by se zvýšila nominální úroková sazba natolik, aby reálná úroková sazba motivovala opět spořit v USD a obnovila se důvěra v USD, mohlo by to znamenat vlnu bankrotů,...

Zajimavý poměr je velikost rozpočtového deficitu k celkovým daňovým příjmům:

 

Rozpočet za rok 2010

http://www.fms.treas.gov/fr/10frusg/10frusg.pdf

zdroj Americké ministerstvo financí.

 

Celkové daně a ostatní příjmy.........2,2165 bil USD za fiskalní rok 2010

Rozpočtový deficit za fiskální rok 2010..........1,2941 bil USD.

Deficit rozpočtu je rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Deficit představuje 58,4% daňových a ostatních příjmů.

 

Nebo-li pokud by byly tyto celkové rozpočtové příjmy o cca 58% vyšší, byl by ropočet vyrovnaný za jinak stejných okolností. Nebo pokud by se podařilo snížit státní výdaje o cca 37%, byl by ropočet vyrovnaný za jinak stejných okolností. Nebo kombinace snížení výdajů a zvýšení daní.

 

Vyrovnat rozpočet by měl za následek již nyní k obrovké snížení životní úrovně. Kdo by to akceptoval?

Deficitní rozpočty jsou kryté novým zvyšováním dluhu. Pokud by se zvýšila úroková sazba, náklady na dluh by se zvýšily. Pokud by byly náklady na dluh vysoké a dlužník by je nebyl schopen splácet,potom …....

Mimochedem celková zadluženost amerických domácností je několikanásobně vyšší než veřejný dluh USA. Pokud by se zvýšily urokové sazby tak, aby reálný úrok byl pro střadatele kladný (alespoň i podle oficiální inflace), jak potom ti co mají hypotéky nebo spotřebitelské úvěry by byly schopni splácet vyšší úroky?

 

I přesto, že je reálný úrok v USA záporný, USD posiluje k ostatním měnám (i tyto měny dlouhodobě nesou záporný reálný úrok). Jaký je potom stav v hospodářstvích v těch zemích, ve kterých jejich měny oslabují vůči USD? Všechny měny potom navzájem oslabují s časovým zpožděním vůči sobě navzájem a vůči zlatu.

 

Centrálním bankéřům nezbývá než držet nízké úrokové sazby (náklady obrovských dluhů pro dlužníky držet nízko). Zlato je alternativou pro papírové peníze, které tvoří centrální a obchodní banky. Tyto peníze si půjčují politici a tím kumulují dluhy, za které ale nenesou žádnou odpověednost. Odpovědnost za dluhy nesou ti co pracují – jedině ti budou muset dluhy zaplatit ze svých budoucích příjmů formou daní nebo v případě bankrotů na to doplatí úplně. Jak dlouho Vám před 20 lety trvalo ušetřit např. 200.000Kč? Jak dlouho jste na to museli pracovat? Kolik času jste museli strávit v práci, abyste před 20 lety měli 200.000,-Kč. A co je dnes 200.000Kč? = Necelý roční průměrný plat. A kdo ten čas vrátí? A co bude za dalších 10 let např. z 2.000.000,-Kč? Historie se neustále opakuje.

 

Zlato nemůže udělat bankrot. Je prověřené historií lidstva. Existuje tisíce let, má své vyjímečné vlastnosti, má svoji vnitřní materiálovou hodnotu. ZLATO JE TABLETKA NA SPANÍ.

 

..

  2010 © MAXMETAL s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Kontaktní údaje:
Email: maxmetal@maxmetal.cz,
Tel: +420 581 696 659
IČ: 28595599
DIČ: CZ28595599
 
 

Maxmetal s.r.o.

Investiční zlato a stříbro v Praze a na Moravě

Otevírací doba:
PO - PA: 8-16

telefon:: 604 821 006