Cena platiny

Cena platiny


Platina je velice těžký kov a chemicky mimořádně odolný drahý kov. Platina má vyšší hustotu (21,0g/cm3) než zlato (19,3g/cm3), je tvrdší než zlato, je velice dobře zpacovatelná, kůjná a tažná. Platina má bílošedou barvu, je velice trvanlivá a proto je velice oblíbeným drahým kovem ve šperkařství. Na rozdíl od zlata, stříbra má vysoký bod tání (1769 C). Platina patří mezi drahé kovy a je velice vzácná. Platiny se ročně vytěží 10x méně než zlata. Platina má významné využítí v průmyslu a jako velice vzácný drahý kov slouží stejně jako zlato a stříbro pro investiční účely jako dlouhodobý prostředek uchování hodnoty.

V 19. století byla platina objevena ve šperku pocházejícího ze starého Egypta. Také jihoameričtí indiáni znaly platinu ve formě malých kamínků, které nacházely při rýžování zlata. Díky vysokému bodu tání platiny však nedokázaly oddělit zlato od platiny. Ztavením zlata vznikla homogenní slitina. Z takovéto slitiny nebylo možné oddělit platinu od zlata.

Platina nebyla vždy tak vysoce cenná jako dnes. Zlatokopové v 17. století ve španělských koloniích považovali platinu jako bezcenný kov a pří rýžování jí házely zpět do řeky.
Koncem 18. století byl objeven postup, jak získávat ryzí platinu. V Německu zakladatel dnešního koncernu Heraeus chemik a lékárník pan Wilhelm Carl Heraeus převzal v roce 1851 po svém otci úspěšnou lékárnu, ale rozhodl se věnovat zpracování vzácných kovů, hlavně platiny, která je v klenotnictví žádaným artiklem. V roce 1856 se mu podařilo roztavit a získat první větší množství ryzí platiny a vznikla tak první německá rafinérie na zpracování platiny a dalších vzácných kovů.

V 19. století se platina těžila hlavně v Rusku. Začátkem 19. století se získávalo z ruských nalezišť 1 tuna platiny, v polovině 19. století se v Rusku získávalo 5 tun platiny, což představovalo 90% celosvětové nabídky (těžby) platiny. Koncem 19 století se z ruských nalezišť získávalo 24 tun platiny. Protože v Rusku neexistoval průmysl na průmyslové zpracování platiny, platina se vyvážela do Evropy a USA. Cena platiny koncem 19. století a začátkem 20. století díky rozmanité upotřebitelnosti platiny v průmyslu a ve šperkařství výrazně roste a dosahuje v USA a v Německu stejné výše jako cena zlata. Během první světové války cena platiny dále výrazně roste a v roce 1920 je cena platiny v USD více než 5x větší než cena zlata. Po říjnové revoluci v Rusku v roce 1917 dochází k dramatickému propadu získávání platiny z ruských nalezišť a těžba je skoro úplně zastavena.

V roce 1924 objevil geolog Hans Merensky v jihoafrickém Transvalu významná naleziště platiny. Díky tomuto objevu se Jihoafrická republika stala nejvýznamějším celosvětovým dodavatelem platiny. Naleziště v Jihoafrické republice se podílejí cca 70%-75% na celosvětové roční těžbě platiny. Další naleziště se nacházejí v Rusku, v Kanadě, v USA, v Zimbabwe, v Kolumbii. Objevená naleziště v Jihoafrické republice a hospodářská krize ve 30. letech 20. století způsobily pokles ceny platiny na úroveň ceny zlata. Po druhé světové válce cena platiny v důsledku vysoké poptávky opět roste. Mezi lety 1971 a 1980 cena platiny v USD roste. V 70. letech 20. století  panovala v průmyslových západních zemích stagflace s vysokou mírou inflace, s vysokou mírou nezaměstnaností, s nízkým hospodářským vývojem a nízkou produktivitou. Toto období bylo charakteristické nejistotou na finančních trzích, ropnými šoky (které způsobovaly růst cen - inflaci a zvětšovaly nezaměstnanost), růstem zadlužení USA, masivním rozšiřováním peněžní zásoby (množství peněz v ekonomice), slábnoucím USD a úprkem investorů do reálných hodnot. Během roku 1980 vzrostla ceny platiny nad 1000 USD za 1 Oz a o 50% převýšila cenu zlata.
Začátkem 21. století cena platiny opět roste a na jaře 2008 dosahuje hodnoty přes 2300 USD za 1 Oz, tím se cena platiny stala 2,3x vyšší než byla cena zlata. Cena platiny byla tažena jednak investiční poptávkou v důsledku obav z neustále rostoucího zadlužení v USA a v Evropě, rovněž i slábnoucím USD oproti ostatním světovým měnám. Rostoucí poptávka po platině ze strany průmyslu nemohla být v důsledku celosvětově úzkého profilu v zásobování uspokejena. Cca 70%-75%  celosvětové těžby platiny probíhala (a probíhá i dnes) v Jížní Africe, která v té době procházela problémy. Vypuknutím finanční krize koncem léta v roce 2008, která brzy zasáhla i reálné hospodářství, začala cena platiny klesat a platina se na nějakou dubu stala levnější než zlato. Platina byla začátkem současné krize považována oproti zlatu za méně měnový a investiční kov než zlato, nybrž je začátkem krize v roce 2008 platina chápána tak, že je hlavně potřebná pro průmysl.

Proč je dnes platina tak cenná?

Těžba platiny

Většina lidí považuje zlato za nejcennější kov na světě. Cena platiny byla však již mnohokrát v historii několikanásobně vyšší než cena zlata. Platina je daleko vzácnější než zlato. Každoročně se z nalezišť vytěží 10x méně platiny než zlata. Zlata se každoročny vytěží cca 2500 tun, platiny jen cca necelých 200 tun. Přibližně 70%-75% celosvětové těžby platiny probíhá na jednom místě – v Jihoafrické republice. Když se k tomu připočte cca 35-40 tun platiny, které se v posledních letech každoročně dle údajů britské společnosti (specialisty na katalyzátory Johnson Matthey) získají recyklací, představuje v současné době vytěžené množství z Jihoafrické republiky více jak 50% celkové celosvětové nabídky platiny.

 

Platina ve špěrkařství

Platina se používá pro výrobu drahých šperků. Výhodou při výrobě šperků je, že platina je tvrdší a mechanicky stabilnější jak zlato a proto se používá ve šperkařství i v různých slitinách. 30% procent každoročně poptávané platiny se používá na výrobu šperků, což představuje cca 70 tun.

 

Platina v průmyslu

Důležitý faktor, který dělá platinu velice cenným kovem je významný zájem průmyslu o tento drahý a velice vzácný kov. Platina je nepostradatelná v mnoha průmyslových odbětvích. Přibližně 50% světové roční produkce platiny se používá při výrobě automobilových katalyzátorů. V posledních letech byla platina u aut s benzínovými motory v automobilových katalyzátorech vytlačována příbuzným kovem – palladiem, které má podobné fyzikální vlastnosti jako platina a lze jej použít v katalzátorech benzínových motorů. Cena palladia je dnes cca o 900 USD levnější než cena platiny. V autech s dieslovými motery se vužívá platina a to díky lepším vlastnotem platiny v katalyzátorech u aut s dieslovými motory. V expandujících automobilových trzích v Asii jsou poptávány hlavně benzínové motory, zatímco v krizí postižené Evropě se více prodávají dieslové motory. Z toho důvodu podle údajů britského specialisty na katalyzátory (Johnson Matthey) pokleslo využití platiny v katalyzátorech ze 122 tun v předkrizovém roce 2006 na jen 90 tun v roce 2012. Zatímco použití palladia v katalyzátorech za stejnou dobu vzrostlo ze 125 tun na 202 tun. I když výrobci katalyzátorů se snaží substituovat platinu levnějším palladiem, v Evropě uvedením v platnost přísnějších euro norem na lepší katalyzátory s větším obsahem drahých kovů již v roce 2014 by mohlo poptávku po platině ze strany výrobců katalyzátorů zvýšit.
Dále se platina používá při výrobě zapalovacích svíček do aut, v termočmáncích (ve slitině s rhodiem se používá pro přesné měření vysokých teplot např. v hutnickém a sklářském průmyslu), v laserových tiskárnách, v pohonech letadel - všechny tyto průmyslové předměty jsou důležité pro denní potřebu průmyslového lidstva a obsahují platinu.

Omezení nabídky platiny – poprvé ve své historii se největší těžař platiny na světě v Jížní Africe dostal v roce 2012 do ztráty. Kótované ceny na burze nestačily pokrýt náklady na těžbu.
Platina podobně jako ostatní drahé kovy se musí pracně těžit. V důsledku znehodnocujících se papírových peněz a dlouhodobě rostoucí cen (inflace), rostou i těžařům náklady na těžbu.
Ve úterý 15.1. 2013 zveřejnila jihoafrická těžařská firma Amplats, že bude snižovat počet horníků z 58000 o 14000 pracovních míst a plánuje ušetřit do roku 2015 přes 400mil USD1. Těžař plánuje snížit těžbu platiny o 400000 uncí, což představuje cca 7% celosvětové těžby tohoto drahého kovu. Amplats je největším celosvětovým težařem platiny, je dceřinou společností těžebního koncernu Anglo American. V roce 2012 se poprvé ve své historii těžařská firma Amplats propadla do ztráty. Na burze kótované ceny platiny nestačily na pokrytí nákladů na těžbu. V roce 2011 i přes nárust obratu o dvojciferné číslo poklesl zisk o 28%1. Náklady na těžbu platiny se v Jihoafrické republice v posledních letech zřetelně zvýšily. Do roku 2008 vláda Jihoafrické republiky z politických důvodů odmítala povolit zvýšení cen za energie. Poté od roku 2008, se ale ceny energii zdvojnásobily a mzdové náklady se zvýšily o 22% od léta 2012 po divokých stávkách a protestech, které si vyžádali na 60 obětí mezi horníky. Během divokých stávek v létě 2012 vzrostla ceny platiny na burze o 300 USD za 1 Oz. Vykázané náklady na těžbu platiny se celkově zvýšily o 40%.  V lednu 2013 vláda v Pretorii s novým masivním propouštěním nesouhlasila a management odsunul rozhodnutí o snížení počtu zaměstnanců o 60 dní, aby tak dal prostor pro jednání s odbory a s vládou. Agresivněji se vyjádřil zástupce zaměstnanců – Evans Ramogka: Pokud by měla být zavřen jediný důl, vstoupí všichni zaměstnanci do stávky1. Koncern sdělil, že vhledem ke změnám na trhu nemá jinou alternativu než snížit náklady, omezit produkci a propouštět. První vážnější násilné konflitky mačetami mezi horníky znepřátelených odborových svazů nastaly v pondělí 18.2.2013. V úterý 19.2.2013 odmítli horníci nastoupit do práce a společnost byla nucena tento den zastavit těžbu ve všech platinových dolech, které má v Jihoafrické republice. Cena platiny na burze okamžitě vyrostla.

 

Cena platiny je určena náklady na těžbu.

Stějně jako u ostatních drahých kovů (zlato, stříbro, palladium) je investice do platiny investicí do kovu s vlastní snitřní materiálovou hodnotou, která je z dlouhodobého hlediska dána náklady na těžbu, rafinaci a zpracování. Pokud tržní cena na burze z dlouhodobého hledika nepokryje náklady na těžbu a rafinaci, těžba se zastaví.
Snížení produkce platiny by vedla k omezení nabídky a ze střednědobého a dlouhodobého hlediska k převisu poptávky nad nabídkou a tím k tlaku na růst ceny. Pokud by kótované ceny na burze pokryly rostoucí náklady, těžba se obnoví. Náklady na těžbu rostou v důsledku inflace, a ta je projevem znehodnocujích se papírových měn. V inflačním prostředí rostou např. ceny energií, ale i horníkům rostou životní náklady.

Rostoucí potřeba průmyslu (a klenotnictví) určuje poptávku po velice vzácné platině

Z dlohodobého hlediska rozvoj průmyslu a životní úrovně v Asii, v Jížní Americe a  v ostatních částech světa spojený s demografickým vývojem tedy s prognozovaným růstem populace by měl v budoucnu více než kompenzovat např. eventuální propad prodeje automobilů v permanetní krizí postižené Evropě a v USA.  V krizových časech centrální banky, vlády a lidé investují do reálných celosvětově akceptovatelných hodnot, které slouží jako dlouhodobý uchavtel bohatsví a celossvětově uznávené platební prostředky. Oblíbenost zlata v celé Asii a v arabských zemích je histiricky tradiční a není důvod jí dále rozvádět. Vývoj v některých předlužených západních zemích, které v nově vzniklé mezinárodní  konkurenci úplně ztratily konkurenceschopnost a které rozmnožují jen dluhy a zaplavují svět tištěnými penězi a tím je znehodnocují, má logicky za následek rostoucí poptávku po drahých kovech nejen v těchto zemích, ale po celém světě. Bohatý Číňan, Ind, nebo Arab má velice rád zlato. Platina stějně jako ostatní drahé kovy v dlouhodobém horizontu může těžit z tohoto vývoje. Zjednodušeně řečeno, jestli za 40 let bude chtít a bude moci si dovolit koupit auto např. místo 100 mil Číňanů už 500 mil Číňanů, může to bohatě kompenzovat eventuální prodad prodejů aut v některých zemích Evropy. V důsledku prudce expandujícího průmyslu a automobilismu v Číně, v Indii a v celé jižní Asii se zvyšuje znečištění ovzduší výfukovými a odpadními plyny a tyto země budou muset brzy příjmout přísnější emisní normy a tím se snažit snížit ve velkých aglomeracích průmyslové inhalace-smog.

 

Investiční platina

Pro investiční účely jako dlouhodbý prostředek uchování hodnoty lze stejně jako u zlata a stříbra nakoupit platinové slitky a platinové mince. Platina je velice vzácný drahý kov, který má velký význam v průmyslu a v klenotnictví. Z dlouhodobého hlediska rostoucí počet obyvatel a s tím související rostoucí potřeby průmyslu by měly znamenat rostoucí poptávku po platině, která je již dnes velice vzácná. Cena platiny je dána náklady na těžbu. Trh s platinou je malý trh a je podstatně menší než trh se zlatem. Přiteče-li do takovéhoto trhu nový kapitál, může způsobit velice rychle výrazné cenové změny.


Rozšíří-li investor své portfolium o platinu nebo palladium v podobě slitků a mincí, může tak své portfolio doplnit a diverzifikovat.

Tržní cena platiny na burze je výsledkem krátkodobého i dlouhodobého vztahu nabídky a poptávky po platině. Cenu platiny ovlivňuje  např. obava z inflace, důsledky samotné inflace, znehodnocení papírových peněz, dlouhodobý hospodářský vývoj, náklady na těžbu, technologické možnosti, krátkodobé spekulace i dlouhodobá očekávání.

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1  http://www.nzz.ch/aktuell/wirtschaft/wirtschaftsnachrichten/platinfoerderer-entlaesst-in-suedafrika-einen-viertel-der-belegschaft-1.17941280

 

..

  2010 © MAXMETAL s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Kontaktní údaje:
Email: maxmetal@maxmetal.cz,
Tel: +420 581 696 659
IČ: 28595599
DIČ: CZ28595599
 
 

Maxmetal s.r.o.

Investiční zlato a stříbro v Praze a na Moravě

Otevírací doba:
PO - PA: 8-16

telefon:: 604 821 006